HomeŘešení pro vásOdborné dovednostiInvesticeJak zhodnotily peníze penzijní fond ...
Získejte za 90 minut 30 let zkušeností.Získat zde!

Klientské oddělení KFP

Tel.: 733 120 176
(po-pá 8:00-15:00)
Email: klient@kfp.cz

Aktuality

Knihovna

Ke stažení

Jak zhodnotily peníze penzijní fondy?

Jedna kapitola penzijního připojištění končí. Je čas podívat se, jak nám penzijní připojištění pomohlo se spořením na důchod.

Pomohlo penzijní připojištění k naspoření peněz na důchod? Překonaly penzijní fondy alespoň inflaci? Není to náhodou tak, že jsme si z každé výplaty utrhovali podstatnou část, abychom po 18 letech zjistili, že si za naspořené peníze skoro nic nekoupíme?

Výnosy fondů – pozor na mylné závěry


Často se uvádí, že průměrný výnos penzijních fondů jen o málo překonal inflaci. Málokdo se ale ptá, jak se ten průměr spočítal a co vlastně znamená. Znamená to, že když jsme ukládali peníze do penzijního připojištění, že jsme jen stěží překonali inflaci?


  Zdroj: www.apfcr.cz

Ano, když se podíváme na výnosy penzijních fondů a uděláme průměr, dostáváme, že průměrný výnos penzijních fondů byl za posledních 18 let 4,6 %. Inflace přitom byla 4,0 %. Takže můžeme říci, že penzijní fondy překonaly inflaci.

To nás může vést k mylnému závěru, že peníze uložené na důchod inflaci překonaly jen zanedbatelně, že se nám reálně moc nezhodnotily. A když to porovnáme s růstem příjmů, dojdeme k tomu, že pro nás bylo penzijní připojištění ztrátové. Protože mzda rostla rychleji než zhodnocení ve fondech. Odložili jsme tak každý měsíc „kus“ výplaty, abychom na konci našli „kousek“ výplaty.

Pak přišly „krizové“ roky


Z výše uvedeného grafu je dokonce vidět, že kladných reálných výnosů se dosahovalo před rokem 2007. Od roku 1995 do roku 2007 byly výnosy na dluhopisovém trhu vyšší, než kolik byla inflace. Pak přišly problémy spojené s nemovitostní krizí a dluhopisy se dostaly do problémů. Výnosy dluhopisů byly nízké a inflace byla vyšší. V posledních třech letech se penzijní fondy potýkaly s nízkými úrokovými sazbami a tím pádem s nízkými výnosy. Inflace přitom byla vyšší. Myslíme si, že tento trend bude u konzervativních investic pokračovat ještě v příštích pár letech.

Ještě, že stát přidal


Kdo měl penzijní připojištění, čerpal také státní příspěvek. Ten dostává penzijní připojištění do jiného světla. Příspěvek není zásluha penzijních fondů, takže nehovoří o tom, jestli fondy dokázaly dobře nebo špatně zhodnocovat prostředky. Účastníkům je to ale jedno, z čeho se zhodnocení jejich peněz skládá.

Druhý mylný závěr je, že jsme pravidelně investovali s průměrným výnosem 4 % ročně. Ne, není to pravda. Problém je v tom, že v prvních letech byly vysoké výnosy penzijních fondů. Pokud jsme začali s penzijním připojištěním v pionýrských dobách v roce 1995, měli jsme tou dobou ve fondech pár korun. Dokud máme ve fondu 10 000 Kč, je 10% výnos hezký, ale udělá nás bohatšími pouze o 1000 Kč za rok. To je daleko méně, než o kolik zbohatneme díky státnímu příspěvku.

A v letech 2010 a dále, kdy po 15 letech máme naspořeno přes 100 000 Kč, jsou výnosy nízké. Z našich 100 000 Kč jsou výnosy cca 2000 Kč ročně.

Jak penzijní fondy zhodnotily naše peníze?


Pravidelná investice do penzijních fondů (od roku 1995) vydělala 2,83 %. Tedy pokud nepočítáme státní příspěvky. To je dáno tím, že výnosy fondů v čase nebyly rovnoměrné. Pokud vidíme výsledky touto optikou, tak nepřekonaly inflaci. Inflace totiž byla 4 %. Fondy za ní zaostaly o více než 1 % ročně.

Brát výnosy penzijního připojištění bez státního příspěvku nemá praktické využití. Státní příspěvek k penzijnímu připojištění neoddělitelně patří. Však také kvůli němu si ho většina lidí pořizuje.

Kolik tedy penzijní připojištění vydělalo, pokud počítáme se státními příspěvky? To názorně ukazuje následující tabulka efektivních výnosů penzijního připojištění včetně státního příspěvku při spoření od roku 1995 do roku 2013.



Efektivní úrok penzijního připojištění i bez příspěvku zaměstnavatele byl poměrně zajímavý. V kategorii konzervativních investic bychom jen velice obtížně hledali výnosnější. No a s příspěvkem zaměstnavatele není o čem diskutovat. Zde je efektivní výnos přes 10 % p.a.

Výše efektivního výnosu velice významně závisí na tom, jak dlouho penzijní připojištění používáme. Pokud si letos můžeme peníze vyzvednout, má pro nás výpočet efektivního výnosu praktický dopad. „O toto procento se zhodnotily naše peníze.“ Pokud budeme muset v tomto produktu ještě nějakou dobu vydržet, bude nám efektivní výnos klesat.

Dával jsem peníze stranou, koupím si za to něco?


Kdo uvažuje o spoření na důchod, často bojuje s obavou, že si bude dávat stranou třeba 5 % z příjmu a pak si za naspořené peníze skoro nic nekoupí. Růst mezd je totiž ještě rychlejší než růst cen. Jestliže ceny za posledních 18 let vyrostly cca na dvojnásobek, průměrná mzda vyrostla na více než trojnásobek.

Jak bychom dopadli, pokud bychom vkládali 500 Kč měsíčně za posledních 18 let?

Naspořené částky pro vklad 500 Kč měsíčně od roku 1995 do roku 2012

Bez valorizace – posíláme stále 500 Kč měsíčně
Valorizace o inflaci – navyšujeme původní vklad 500 Kč o míru inflace
Valorizace o růst mezd – navyšujeme původní vklad 500 Kč o průměrný růst mezd


V roce 1995 jsme začali s částkou 500 Kč měsíčně. Tehdy to ale byly jiné peníze než dnes. Sice stokoruna vypadala stejně, ale dalo se za ní koupit více a dalo větší práci si ji vydělat. Možná jsme dali trvalý příkaz a posílali po celých 18 let stejných 500 Kč. Tato strategie by vedla k tomu, že máme naspořeno 187 000 Kč.

Protože hodnota peněz se měnila, počítáme i s tím, že se vkládaná částka může navyšovat:
  1. O inflaci – stále dáváme peníze ve stejné kupní síle.
  2. O růst mezd – stále dáváme stejné procento z platu.
Za 18 let máme na účtu naspořeno více, než kolik jsme tam vložili. To je logické, to bychom asi čekali.

Ztratily ale naše peníze kupní sílu? Podívejme se na reálnou hodnotu peněz. Vždy jsme vložili méně, než jaká je hodnota prostředků na konci. Za naspořené peníze si koupíme více, než o kolik jsme se uskrovnili.

Jiný závěr dostáváme v případě, že budeme hodnotu peněz měřit tím, „jak těžce se peníze vydělávají“ – růstem mezd. Na počátku, v roce 1995 jsme vkládali 500 Kč. To je 6 % z příjmu. Když původních 500 Kč budeme valorizovat růstem mezd (stále dáváme stejné procento z platu), budeme v roce 2012 dávat částku 1 564 Kč, tedy opět 6 % z příjmu. Naspořená částka v penzijním fondu bude 327 000 Kč. Celkem jsme vložili 13 výplat, hodnota našeho účtu je 12,6 výplaty. Měřeno touto metrikou jsme do fondu dali více peněz, než kolik jich tam dnes máme (o pár korun).

Nutno poznamenat, že přesné částky závisí na strategii spoření – kolik peněz přesně dáváme. Nižší částky (např. 100 Kč) mají vyšší zhodnocení.

Jak bychom dopadli, kdybychom měli příspěvek zaměstnavatele, si asi každý spočte sám. (pokud zaměstnavatel dá také 500 Kč, bude zůstatek na účtu přibližně dvojnásobný.)

Závěr


Nenechme se oklamat jednoduchými tvrzeními, že penzijní fondy za posledních 18 překonaly inflaci pouze o 0,5 % p.a. Tento závěr nijak nesouvisí s tím, jak se zhodnotily naše peníze v penzijním fondu. A to ze dvou důvodů:
  • Do fondu přispíváme pravidelně, proto celkový výsledek daleko více ovlivní výnos v posledních letech, který je nižší.
  • Ve fondech máme státní příspěvek.
Bez státního příspěvku by penzijní fondy inflaci (při pravidelné investici) nepřekonaly. Právě státní příspěvek posouvá efektivní výnos penzijního připojištění do kladných čísel. Efektivní výnos za posledních 18 let je kolem 3 % p.a. nad inflaci.

Neplatí, že prostředky v penzijních fondech se znehodnotily. Neplatí, že jsme vložili více, než kolik si dnes můžeme vybrat. Výnosy ve fondech překonaly inflaci a byly podobné, jako je průměrný růst mezd. Není to ale zásluha dobrých výkonů penzijních fondů, ale je to efekt státních příspěvků.

Petr Syrový
Článek vyšel v časopise PROFI Poradenství a Finance

© KFP, 2013. Děkujeme, že ctíte autorská práva. Článek můžete kopírovat pouze v případě, že jej uveřejníte v plném rozsahu a jako zdroj uvedete webové stránky www.kfp.cz.

 
© 2006 - 2019 K.F.P. - všechna práva vyhrazena
Dotazy a připomínky: klient@kfp.cz
Programovali: SE-MO Data