Nenechte se mýlit grafy

Pozor na měřítko

Můžeme se setkat s titulky, které hlásají, že index zaznamenal největší propad v dějinách. Že index S&P500 klesl během krize o 800 bodů. To se mu nestalo ani během Hospodářské krize. Máme tak pocit, že se na trhu děje něco, co tu ještě nebylo. Že Hospodářská krize byla jen slabý odvar toho, co jsme zažívali v roce 2008.

To všechno se dá „dokázat“ při pohledu na index a emotivně se to doprovodí autentickými snímky z roku 1929 nebo 1932.


Matematicky je to samozřejmě pravda. Index v roce 2008 nebo 2009 zaznamenal maximální propady. Neznamenalo to ale největší finanční katastrofu. Problém není v číslech, ale v interpretaci čísel.

Nemůžeme se na graf dívat optikou „bodů“, ale optikou procent. Při pohledu na ta samá čísla, ale v jiném grafu dostáváme jiný závěr.


Podívejme se, o kolik procent klesly akcie v době Hospodářské krize, internetové bubliny nebo nemovitostní krize v roce 2009. Při pohledu na graf zjišťujeme, že v roce 2008 nebo 2009 se nedělo nic zvláštního. Došlo k poklesu trhu, jako už několikrát před tím. Hospodářská krize byla trochu jiné kafe.

Noviny potřebují emoce a emoce vyvolává strach, panika, hrůza. K tomu se první graf dobře hodí. Investoři by ale měli zachovat chladnou hlavu a snažit se čísla interpretovat správně.

Pozor na index

Pro všechny možné rekordy rádi využíváme indexy. Index je snadno dostupný. Stačí se podívat například na www.finance.yahoo.com a máme před sebou indexy online. Máme rádi rekordy a tak sledujeme, jestli index už dosáhl rekordních hodnot nebo nikoli. Pokud index dosáhne rekordu, hned to interpretujeme tak, že ne „index“, ale „trhy“ nebo „naše investice“ jsou na rekordu.

Index není naše investice. Naše investice nebo investice našich klientů se od indexu liší. Index je ale dostupnější. Píše se o něm v novinách, pomáhá určovat náladu na trhu. Pozor na to, že index zpravidla neobsahuje dividendy. Index zahrnuje pouze ceny akcií. Je velký rozdíl, jestli používáme index s dividendou nebo bez.

Že rozdíl není vůbec zanedbatelný je vidět na dlouhodobém grafu:


Dividendy činily v průměru 4 % p.a. V posledních letech jsou dividendy nižší, kolem 2 % nebo 3 % p.a. Je veliký rozdíl, jestli akcie v průměru vydělávaly přibližně 5 % (bez dividend) nebo 9 % (s dividendou). Jak víme, při dlouhodobé investic je každé procento znát.

Zatímco indexy dividendy neobsahují, naše investice (například prostřednictvím fondů) ano. Index je jen přibližné vodítko. Z tohoto čísla můžeme dělat pouze přibližné závěry.

Když jsou indexy na maximu, tak to znamená, že naše fondy, které investují podobně jako index, mohou mít maxima už za sebou.

Není trh jako trh

V současnosti trhy atakují maxima. Alespoň takový můžeme mít pocit, když se podíváme na data z trhu v USA. Jenže naše investice nejspíše nebude 100 % v USA. Proto informace o tom, kde je index S&P500 je pro nás bezcenná.

Jednotlivé trhy se od sebe významně liší. Pokud USA počítáme i s dividendou, jsme nad maximem skoro 20 %. Indexy, které zahrnují celý svět, tedy i Evropu a Emerging markets, jsou přibližně na svých maximech. Těmto maximům se blíží i fondy, které investují celosvětově. Naopak zaostává Evropa a ještě více Střední a Východní Evropa.

Pokud naše investice směřují hlavně do Střední a Východní Evropy, jsou naše investice asi na 70 % svých maxim. Zatímco si čteme články o rekordech trhů, jsou naše investice 30 % v mínusu.

Index není fond

Většina fondů index nepřekoná. Nemůžeme se podívat na indexy a pak předpokládat, že takto nějak se budou vyvíjet investice v našich fondech. Dopouštíme se určité nepřesnosti a zjednodušení.

Když se zamýšlíme nad otázkou, kolik asi tak mohou vydělat akciové trhy, inspirujeme se minulostí. Podíváme se, jakých výnosů dosáhly trhy v minulosti. A když sledujeme trhy, podíváme se na index. Index v minulosti v průměru vydělával například 10 % p.a. (včetně dividendy), proto si myslíme, že i fondy vydělávaly v minulosti kolem 10 % p.a.

V naší úvaze jsme zapomněli na poplatky. Index totiž koupit neumíme. Každý produkt, který se snaží index nějak dohnat, obsahuje nějaké poplatky. V případě fondů se poplatky pohybují kolem 2 % ročně. Někdy i více. Proto v našich úvahách musíme očekávané výnosy o tyto poplatky ponížit.

Petr Syrový, analytik KFP (článek vyšel v časopise Finanční poradce)
 

© KFP, 2013. Děkujeme, že ctíte autorská práva. Článek můžete kopírovat pouze v případě, že jej uveřejníte v plném rozsahu a jako zdroj uvedete webové stránky www.kfp.cz.