HomeŘešení pro vásObchodní dovednostiOstatníHra na podnikatele: učit děti praco ...
Získejte za 90 minut 30 let zkušeností.Získat zde!

Klientské oddělení KFP

Tel.: 733 120 176
(po-pá 8:00-15:00)
Email: klient@kfp.cz

Aktuality

Knihovna

Ke stažení

Hra na podnikatele: učit děti pracovat s penězi nemusí být nuda

Inspirujte se netradičním způsobem, jak své děti učí pracovat s penězi náš analytik Petr Syrový…

Často se mluví o finanční gramotnosti. Jak je důležitá, jak by se s ní měli seznámit i malé děti. A tak se snažíme dětem představit svět peněz a odpovědět na jejich zvídavé otázky. Musíme jim vysvětlit, že peníze se neberou v bankomatu, ale že je třeba je vydělat.

Rozhodl jsem se, že udělám takový malý pokus na vlastních dětech a pokusím se jim přiblížit svět peněz.

Rozhodli jsme se, že večeře bude v restauraci. Nepůjdeme ale nikam ven, restaurace bude u nás doma. A jako otec rodiny objednávám k večeři 8 párků v rohlíku po 15 korunách. Úkolem je večeři vyrobit a prodat. Kluci (7 a 5 let) se hry rychle chytli.

Ptám se: “Chceš být (7letý Davide) majitel nebo zaměstnanec?“ „Kdo víc vydělá“, ptá se. „Většinou majitel, ale záleží na tom, jak je šikovný“, odpovídám. A hned mě hřál pocit, jak jim to v hlavě šrotuje, jak si kladou důležité a zásadní otázky.

David se ujal role majitele a 5letý Filip byl zaměstnanec. Měl za úkol dělat číšníka. Hned si vyzkoušeli, jak se sjednává pracovní smlouva. „Filipe, ty připravíš příbory, dostaneš za to 5 korun.“ A hned začalo vyjednávání o mzdě: „5 korun je málo, chci 10.“ Na to kapitalista zaměstnavatel ukázal svoji silnou vyjednávací pozici: „Za 10 korun si to klidně připravím sám.“ Načež mladší, bez opory v odborech, musel kapitulovat a spokojit se s pětikorunou.

Pak bylo potřeba jít nakoupit suroviny. Nápad, že by koupil párky v rohlíku na zastávce za 15 korun a nám je prodal s přirážkou za 16, jsme mu zamítli. Při nákupu si byl vědom, že utrží za celou večeři 120 korun. Věděl, že se při nákupu musí do této částky vejít. A ejhle – rozpočet byl na světě. (S nákupem pomohla maminka.)

Během přípravy jsem se do celé hry vnutil jako kuchař, abych měl situaci pod kontrolou. Řekl jsem si ale také o mzdu. Bylo vidět, jak se panu podnikateli nechce platit. Jak přemýšlí, jestli je to nutný výdaj. Zároveň jsme dohodli, že se bude platit i pronájem kuchyně – za vodu, elektriku a podobně.

Nejlepší moment pro malého podnikatele přišel po večeři, když si spočítal, kolik mu to vlastně zbylo.  Musel dát mamince za nákup, zaplatit zaměstnance a zaplatit pronájem kuchyně. Dopadlo to pro něho velice dobře – skončil v zisku.

K mému překvapení dokázal prvňáček sčítat dvojciferná čísla, i když se ve škole učí jen do dvaceti.

Budeme doma podobné hry opakovat? Myslím, že ano. Odpovídá to totiž stylu učení: „Něco nevíš, tak to pojď vymyslet nebo vyzkoušet.“ Co se u dané hry naučí, záleží na tom, jakým směrem hru vedete a na věku dítěte.

Myslím, že si příště pozvu dědu. Ten bude mít za úkol nic nedělat. Jen před večeří zkontrolovat účetnictví a sebrat zaměstnanci 28 % jeho hrubé mzdy a podnikateli část zisku. Za peníze se pohodlně najíst. Tím jim vysvětlíme fungování průběžného penzijního systému.

Petr Syrový

P.S. U pokusu jsem si vzpomněl na poučku jednoho zkušeného pedagoga: „Děti se učí náramně rychle, pokud jde o peníze.“ Ověřil jsem si, že poučka platí.

© KFP, 2012. Děkujeme, že ctíte autorská práva. Článek můžete kopírovat pouze v případě, že jej uveřejníte v plném rozsahu a jako zdroj uvedete webové stránky www.kfp.cz.

 
© 2006 - 2016 K.F.P. - všechna práva vyhrazena
Dotazy a připomínky: klient@kfp.cz
Programovali: SE-MO Data