Když sazby byly normální I.

Nízké sazby a nízká nebo dokonce chvílemi záporná inflace změnila myšlení poradců a klientů. Mnoho věcí v dobách nízkých sazeb prostě funguje jinak.
Vzpomeňme si, co se dělo na trhu, co klienti a poradci zažívali a čeho se obávali v dobách, kdy sazby byly „normální“. Toto období se dříve či později vrátí, tak ať nejsme překvapeni.

V letech 2003 – 2011 byly úrokové sazby z hypoték kolem 5 % p.a. Někdy dokonce vyšší. Pamatuji si, když sazba 5 % p.a. byla považována za dobrou.
Zatímco dnes stojí 30letá hypotéka na 3 mil. Kč měsíčně 11 tisíc Kč, při sazbě 5 % p.a. je měsíční splátka přes 16 tisíc Kč. Splátka je tak o polovinu dražší. Jen samotné úroky jsou 12,5 tisíce Kč měsíčně, zbytek je jistina. Úroky tak tvoří podstatnou část splátky. Na to při hypotéce za 2 % nejsme zvyklí.
Vysoké sazby přesouvají větší počet lidí do nájmů, protože na vlastní hypotéku nemají a nájem je pro ně levnější. (Pokud ceny nájmů nevyrostou jako splátky hypoték.)
Proti růstu sazeb se dá chránit již nyní. Řešením mohou být hypoteční úvěry s delší dobou fixace. Sice jsou dražší než úvěry s kratší fixací, ale pomohou nám v dobách, kdy úroková sazba 4 % bude považována za skvělou.

Úrokové sazby v bankách na spořicích účtech (např. pamětníci znají ING konto) byly v letech 2007 – 2010 kolem 2 % až 3 %. V některých dobách i více.
Dnes je úroková sazba v bankách na spořicích účtech nula (nebo skoro nula). A to vede klienty k tomu, že „to nic nevynáší“ a tak „to raději dám jinam“. Mít peníze v bankách na spořicích účtech nemá smysl a tak klientům i poradcům z portfolia vypadla jedná část – cash. Mnoho poradců a klientů tvoří portfolio bez hotovosti – pouze z akcií, dluhopisů, alternativních investic a tak dále.
Když je úroková sazba v bance 3 % p.a., je spořicí účet (nebo fond peněžního trhu) smysluplnou součástí portfolia klienta.

Klienti bank opět uvidí, že termínované vklady něco vynáší. Uvidí, že přinesou peníze a mají z nich zisk. U ročního termínovaného vkladu budou mít emoční radost z připsaných úroků. Budou mít pocit, že jim roste bohatství. V termínovaném vkladu mají produkt, který vydělává peníze. Je to hlavně o pocitu, o emocích. Úrokové sazby na úrovni 3 % p.a. nejsou na žádné velké zhohatnutí. Ale i pocity jsou pro investory důležité.
O tento zážitek jsou v dobách nízkých sazeb ochuzeni. Při nízkých sazbách si sjednají termínovaný vklad, vloží 100 000 Kč a odměnou jim je 650 Kč, které se zdaní a nakonec jim zbyde 552 Kč. To moc radosti nepřinese.
O zdání bohatnutí a vlivu inflace se zmíníme později.

Nulové sazby pro mnoho klientů znamenají ztrátu možnosti uložit peníze se ziskem. Termínované vklady a podobné produkty nic nenabízejí. Na trhu nejsou produkty, které by při minimální míře rizika nabídly nějaký zisk.
A tak jsou klienti náchylnější na jakékoli nabídky, kdy někdo slíbí zisk 4 %, 6 %, 8 % a přitom se za nabídkou skrývá malá společnost před dvěma lety založená, se záporným vlastním jměním, ve ztrátě, která chce půjčit přes dluhopisy stovky milionů korun.
Vyšší úrokové sazby v bankách a na spořicích účtech pomohou mnoha klientům zaparkovat své prostředky na bezpečném místě, byť s malým úrokem. Nebudou muset zoufale hledat nabídky, které jsou líbivé, ale podezřelé. V prostředí nulových sazeb vypadá i výnos 4 % p.a. královsky. Skrývá se ale za ním investice, která má vysoké riziko. Jen ho nevidíme. Výnos je daleko vyšší než v bance. Při sazbě 3 % na termínovaném vkladu u seriózní banky nevypadá ani výnos 6 % tak bombasticky.